Milovaná Květo,
jsem tak plný dojmů, že Ti hned musím psát. Neuvěříš, co se mi právě stalo v Hradci Králové. Provedl mne jím člověk, který město vytvořil v době první republiky. Sám architekt Josef Gočár!
Bydlím tu celý svůj život, ale co vím o tomto městě? Nic. Je to ostuda. Ale to se dnes změnilo. Procházeli jsme ulicemi a já konečně uviděl všechnu tu nádheru, která si získala obdiv celé Evropy. Konečně vím, co je to ten věhlasný Salón republiky!
Čti dál a já Ti povyprávím o všem, co jsem zažil.
Naučil jsem se chodit po městě s otevřenýma očima a vnímat sochy na fasádách. Žasnul jsem nad budovou muzea, která se tu za pár let zjevila jako Titanic, co vyplul z Labe na nábřeží. Jak museli zírat lidé na takovou cihlovou loď moderní architektury! Vím, proč byl Hradec evropsky významným městem a proč je tu hodně zeleně. Slyšel jsem o bohaté historii, o pevnosti, která se za pouhých 30 let proměnila v klenot evropského urbanismu.
Po prohlídce s panem Gočárem mám pocit, jako by mi někdo sejmul pásku z očí. Dotýkám se fasád a prožívám tu první republiku módních butiků a kaváren. Dobu, kdy se ještě bourá pevnost a už rostou krásné budovy od nejlepších architektů jako houby po dešti. Moudrý starosta rozhodl, že město bude investovat hlavně do budov pro pěstění ducha, těla a vzdělanosti.
Milá, představuji si, jak kolem mě jde prezident Masaryk, starosta Ulrich a s nimi delegáti z ciziny. Všichni kroutí hlavou nad novými krásnými domy. I já žasnu. Dívám se na zubatou anglobanku, na mrakodrapy na náměstí, na parník evangelického kostel. Postavit železniční úřad jako vlak nebo školu jako otevřenou knihu – to chce odvahu.
To je ten Salón republiky! Vzácné spojeni osvíceného starosty a architekta. K tomu příznivý vítr v podobě státní daňové úlevy, bezúročných půjček na stavby a volné pozemky. To se to v Hradci stavělo! Starosta měl známosti v Praze i ve Vídni, byl v každé správní radě finančních ústavů a také toho využíval. Ve prospěch města.
Procházím Salónem republiky, jak říká Masaryk, a dívám se, kolik je tady nových škol, úřadů, bank a náměstí. Do toho prostupuji nové aleje a parky. Historické město se připojilo k okolním předměstím. To je velký Hradec, o kterém snil Ulrich i Pospíšil. Zázrak, jaký jinde v zemi není.
Drahá, to jsou mé pocity po prohlídce města s architektem. který ho budoval. Na příští vycházku musíme spolu.
Až se setkáme, požádám rodiče o Tvou ruku. Myslíš, že bychom si mohli postavit dům v Hradci?
Tvůj oddaný František ♥
